Rappelling / abseiling - slaňování

Slaňování patří mezi základní horolezecké dovednosti. Slaňovat však můžeme i tehdy, aniž bychom předtím vylezli na několik desítek metrů vysokou skálu. I samotné zdolávání nějakého objektu svrchu dolů nebo se jen volným prostorem odněkud slanit až na zem může být obrovským zážitkem.

Podstatou slaňování je tedy pohyb směrem dolů po laně či po nějaké jiné věci, která se svou povahou lanu podobá (hasičská hadice apod.). Důležité je si uvědomit, že zde proti sobě stojí dvě síly, které ovlivňují tento pohyb: brzdná síla - která je vytvářena slaňovací brzdou a třením a bez níž bychom byli v mžiku dole, a síla gravitační.

Asi netřeba zdůrazňovat, že jelikož se lezec vyskytuje zpravidla ve značné výšce nad zemí, případný pád by mohl mít vážné následky. Proto není záhodno podcenit vybavení a jištění při slaňování. Zpravidla se používá sedák nebo celotělový úvazek, přilba na hlavu, rukavice, aby při prokluzování lana dlaní nedošlo k popálení, a samozřejmě lano, případně nějakou slaňovací pomůcku (na podporu brzdění). Jištění si můžeme opatřit sami pomocí tzv. sebejištění nebo za pomoci druhé osoby, která drží na zemi volný konec lana a stará se o případné brzdění. Důležité je pohybovat se co nejpozvolněji a neměnit příliš rychlost pohybu, aby nedošlo k poškození lana. K dalším bezpečnostním zásadám můžeme zařadit řádné upravení vlasů – především u žen nejlépe do culíku, aby nemohlo dojít k jejich zamotání do slaňovací pomůcky na laně. Také je důležité správné uchopení lana rukou.

Slaňovat z objektu můžeme dvojím způsobem. Prvním je klasický způsob slaňování s nohama opřenýma o objekt a zády k zemi. Druhým je pak sbíhání, při kterém je lezec čelem k zemi a slaňovací brzdu má nad bedry, tento způsob je využíván řídčeji a to převážně speciálními jednotkami.

Pokud slaňujeme volným prostorem (např. z mostu) máme opět na výběr několik způsobů: klasický (obdobný jako při slaňování okolo objektu), popředu (pozice opět podobná jako při sbíhání) a po hlavě.

Slaňovat lze i tehdy, nemáme-li potřebné vybavení, je to však samozřejmě o poznání riskantnější. Mezi nejznámější techniky improvizovaného slaňování patří tzv. Dülferův sed, při kterém brzdění zabezpečuje speciální obmotání lana okolo těla. Setkat se však můžeme i s dalšími technikami, jako je ruské slaňování (opět čelem otočený dolů) nebo boční slaňování. Jak již ale bylo řečeno, vždy je třeba dbát na maximální bezpečnost sebe i okolí.

Funismo.cz